Islas Canarias – Gomera

Tato cesta byla jen takovou sondou na třetím ostrově z kanárského souostroví, který jsem po Furteventuře a Lanzarote navštívil. A opět se ukázalo, že co ostrov to originál. Gomera není podobou blíže ani jednomu z nich. Po přistání na Tenerife následovalo zapůjčení auta a přesun trajektem 40minut směrem na západ do přístavu San Sebestian de Gomera. Odtud pak do oblasti Lomito Fragoso y Honduras. Zjednodušeně se dá říci, že ostrov má hornatý střed, z něhož se k moři táhnou a klikatí dlouhá údolí. De facto nejde poměrně malou Gomeru objet po pobřeží kolem dokola, vždy je potřeba projet kus údolí. Ačkoli ani po vlastních to není o moc snazší, poněvadž většina stezek je hodně strmá a stále chodíte nahoru dolů, je ostrov rájem pěší turistiky. Značených stezek má přes 600km, na nichž se střídají holé kopce s lesy nebo pralesem. V NP Garajonay v centrální části ostrova najdete vzácný mlžný prales laurisilva, kterých je jen několik na světě. Jeho atmosféra je úžasná. Když jsem do něj vstoupil, jako bych překročil bludný kořen a ocitl se v pohádce bratří Grimmů. Zvlášť pokud se mezi stromy se závěsy tylancií.proderou sluneční paprsky, je magický mechový nádech všudypřítomný a maximálně působivý. V těch chvílích oceníte, jak se Gomeře celkem úspěšně vyhýbá masová turistika.

Jedním ze zajímavých městeček vyplňujících místní údolí je Hermigua. Kromě malebných domů a kouzelných skalních útvarů jsem si tu chtěl prohlédnout podivnou konstrukci kousek od nevzhledné a nepěkně páchnoucí pláže. Za jejím jižním okrajem vyrostlo na počátku 20.století monstrum v podobě čtyř z moře se tyčících hranolových pilířů, které původně podepíraly obrovitý jeřáb na vykládání a nakládání zboží pro námořní přepravu. Zvláštní industriální zátiší… V horách na druhém konci údolí se nachází nejvyšší vodopád ostrova, Cascada el Chorro del Cedro se 150m.

Vyhlídková restaurace s prosklenou lávkou vysoko nad zálivem Mirador de Abrante patří k highlightům na severovýchodě. Lávka má sice jen sedm metrů, ale to jí na atraktivitě nic neubírá. A kdo by se bál kromě pohledu dolů i mizejících eur z peněženky, toho můžu uklidnit – Gomera není Mallorca – za vstup se neplatí a restaurace má běžné ceny. Protože jsme přes zapadajícím sluncem rudě zbarvené terénní vlny došli na místo těsně před zavíračkou, ochotný číšník nám dokonce nabídl odvoz.

Ve výčtu přírodních krás ostrova určitě nemůžu zapomenout na Valle del Rey, které úžasnými panoramaty připomíná slavné kaňony z amerického kontinentu a také na pláže jako Playa del Medio a další, co zůstávají nezhyzděné hotely, jsou čisté a s celoroční teplotou moře mezi 19-24°C. Když už zmiňuji teplotu moře, musím říci, že rozdíly v teplotách vzduchu jsou citelnější. Ne tak v průběhu roku, ale spíš se liší pobřeží od vnitrozemí, údolí a hory. Skoky v teplotách jsou až překvapivě velké. Na pláži se můžete grilovat při 30°C na slunci a po nějakých 5km údolím vzhůru už hledáte něco na sebe, protože teploměr ukazuje jen lehce nad 10°C a všude kolem vás je mlhavo, šedo, případně fouká chladný vítr.

Z náhodně nalezeného letáku jsme se dozvěděli o místním významném svátku “San Sebastian“ (nevím, jak jsem ho přehlédl, když jsem hledal informace o místních oslavách). Fiesta trvala několik dní a vrcholila dvěma procesími. První bylo veselé. Ulicemi San Sebastianu zalitými sluncem proudily zpívající a tancující skupiny z Gomery a Tenerife k hlavnímu náměstí před radnici, kde se pak střídaly na pódiu. Nejsem zrovna nadšený posluchač lidové hudby, ale musím se přiznat, že spontanní zanícení obyvatel Gomery a jejich radost z oslav ve mně silně rezonovaly, až jsem se nechal strhnout. Snad je to z fotek poznat. Pozitivní energie, víno i úsměvy lidí kolem mi na chvíli daly zažít pocit být jedním z nich. Druhé, večerní procesí bylo v neděli na závěr věnováno místnímu patronovi, jehož sošku symbolicky donesli do kostela Nanebevzetí sv. Šebestiána.

Gomera je sice malý ostrov, ale krásnou svéráznou přírodou, místními tradicemi, atmosférou a klidem si zaslouží minimálně stejnou pozornost jako ostatní ostrovy tohoto španělského souostroví. Jsem opravdu moc rád, že jsem se na Kanárské ostrovy vrátil dříve, než jsem předpokládal.

Close Menu