S Evou jsme se začátkem léta vypravili na severozápad Slovenska, do hor s ostrými hřebeny a štíty, na Malou Fatru. Vzhledem k tomu, že dalším důvodem návštěvy našich sousedů byl festival Pohoda v Trenčíně, oželel jsem svůj Canon EOS 33 a vzal jen malý, ale osvědčený digitál do nepohody – Olympus 725 SW a Eva svůj digi Canon Powershot S3 IS. Přesto doufám, že se nám podařilo zachytit alespoň něco z nádherné přírody, kterou jsme tam objevili.
Na Malé Fatře, stejně jako v Nízkých Tatrách lze stále nalézt klidná místa bez turistů. Zatímco je v Nízkých Tatrách větší šance zahlédnout nějakou zvěř, kamzíky počínaje a medvědy hnědými konče, Malá Fatra září pestrostí vzácných rostlin, jedinečnými loukami, které v Čechách už těžko nalezneme. Dále ji zdobí skály rozmanitých tvarů a velikostí, výšlapy zpříjemňují potoky, které je zároveň okořeňují o trochu adrenalinu při jejich překonávání po lávkách, žebřících nebo broděním. Výhledy z ostrých štítů nebo hřebenovek rozhodně stojí za námahu z výstupů: Záleží na vás, jakou obtížnost si naordinujete, ale za převýšení se Malá Fatra i přes svou nevelkou průměrnou výšku rozhodně stydět nemusí.
Malá Fatra mě musím přiznat svou krásou překvapila a okouzlila. Pokud se vyhnete lanovce a dalším turistickým tahákům, můžete si je také v klidu a do sytosti vychutnat.